V případě dotazů pro upřesnění se na nás neváhejte obrátit.

Albánie země plná kontrastů

Albánie - země plná kontrastů

 

Pokud vás tato země zajímá, nejen pro to, že poslední dobou nabírá na oblíbenosti, sepsala jsem vám 10 zajímavostí, z mého několikaměsíčního pobytu v Albánii, pro začátek :)

 

  1. Podobnost s naší zemí, 400 let pod nadvládou
    Albánie je země většinově muslimského vyznání, uvádí se až 60 - 70%. Vychází to z toho, že byli 400 let pod nadvládou Osmanů a jejich sultánů. Tuto víru si však převzali po svém, většina z nich jí vepřové maso a ženy se oblékají, jak je libo. I rodinné tradice a svátky si upravili po svém
    .

  2. Uctívaný národní hrdina Gjergij Kastriot-Skanderbeg
    Jeho rodina vládla v Kastriotském knížectví, hrad měli v Kruje, kde je dnes vystavěno muzeum. Jeho sláva sahá do začátků Osmanské nadvlády, kdy jako nejmladší syn byl vydán k Sultánovi. Jeho otec byl prince Gion (Ioanna) Kastriot a matka byla Georgie - Voisava, pocházející ze srbské šlechtické rodiny. U Sultána dostal vojenský výcivik a udělal důstojnickou kariéru a proslavil se udatností v osmanské armádě. Účastnil se mnoha bitev a projevil takovou odvahu, že si u Osmanů vysloužil jméno Iskander, tedy Alexandr. Nejprve tedy sloužil Sultánovi, kde vystoupal do hodnosti generála. Následně přešel díky lstíi s falešným dopisem od Sultána do vedení odboje svého lidu. S 300 spolubojovníky dobili pevnost v Kruje, kde začali s princi dalších knížectví odboj proti osmanské nadvládě roku 1443. Až do jeho náhlé smrti v roce 1468, uvádí se úmrtí na malárii, pravděpodobněji byl však otráven, se jim dařilo vítězit a vytlačovat Osmany za hranice země.  Poté ještě 10 let odolávali, než národ opět padl pod nadvládu Osmanů. Nezávislist Albánie byla vyhlášená v roce 1912 v přístavním městě Vlora.



  3. Jedinečná tolerance náboženského vyznání
    V průběhu 60. let probíhaly po světě různé mocenské boje. Albánii se dostala od roku 1967 pod diktaturu komunistické ideologie, vůdcem Enverem Hoxhou, který prohlašoval že jediným náboženstvím Albánie je albánismus.  V tomto směru jakákoli náboženství zde zakázal, což platilo až do převratu v roce 1991. Po té vznikalo a znovu se opravovalo znovu mnoho náboženských staveb. Některé z nich, jako například starobylá mešita v Beratu, sloužila jako ping-pongové centrum. Jiné náboženské budovy se v toalitní době využívali např. jako skladiště.
    Dnes na území Albánie žijí v toleranci v rodinách i mezi obyvatelé muslimské víry, i její umírněného vyznání Bektašíjni, křesťani i pravoslavní. Uvidíte tak vedle sebe v různých městech mešity, kostely i pravoslavné chrámy. Hlavně například v Tiraně.



  4. Zažili si totální izolaci od okolních zemí
    Za vlády diktátora Envera Hoxhy v letech 1978 - 1991 Albánie neměla téměř žádné vazby s jinými zeměmi. Podobně jako v naší zemi byla Albánie hlavně soběstačá země, výhodně obchodující za rovných podmínek hlavně se zeměmi východního bloku. Mimo jiné i s Československem, které jim dodávalo lokomotivy, které zde jezdí dodnes a Tatrovky, které zvládaly svoz materiálů z lomů v horských terénech.



  5. Jakoby se zde místy zastavil čas
    Už cestou z letiště uvidíte pokračující rozsáhlou moderní výstavbu, a když sjedete, uvidíte tradiční doby, mnoho malých políček a jednoduché stánky u silnice nabízející místní ovoce a zeleninu. Mnoho rodin, uvádí se až 50%, se zde stále živí hlavně zemědělskou produkcí. To ale není vše, místní odlehlé cesty nejsou v nejlepších podmínkách a navíc se vám přes cestu přežene stádo ovcí nebo koz nebo narazíte na krávu, krávy odpočívající na silnici apod.

  6. Starobylý zvyk Besa
    Besa je pro Albánce pravidlem pro ochranu a pomoc všem, kdo jsou v nouzi a to ať příteli, či nepříteli. Ve druhé světové válce pomáhali uprchlíkům, skrýt se před nacisty nebo dostat se do bezpečí dál.

  7. Cesty do Albánie, z Albánie i ve vnitrozemí jsou snadno dostupné.
    Z Černé Hory se dostáváte města Ulcinj a Shkodra.
    Z hlavního města Tirana se dostanete do Kosova. Místní lidé většinou využívájí v tomto směru říční dopravu z přístaviště jezera Komani, která je časově výhodnější. Pro výjezd do Makedonie je sillniční spopojení  autem z Tirany přes pohoří Ohrid, s nejvyšším horou obou zemí Korab, o kterou se dělí.
    Od letovisek Saranda a Korky se trajektem dostanete za 30 minut na Korfu.
    Přeplutí Jaderského moře do Itálie je levné a snadé. Hlavně díky tomu, že většina Albánců pracuje tam i v jiných zemích.
    V posledních letech se vystavěla dálnice, která usnadňuje cestu a spojuje  letiště u hlavního města Tirany s jižními městy, hlavně s přístavním městem Vlora.

  8. Zvláštní a originální albánský jazyk ( v místním jazyce shqip)
    Považuje se za jeden z nejstarších jazyků. Některými lingvisty považován za unikát, jiný poukazují na příbuznost s arménštinou. Albánci si uvědomují, že jejich jazyk je obtížný, velice si cení, když znáte alespoň některá slova. I přes svou odličnost je jazyk zahrnut do skupiny indo-evropských jazyků, stejně jako většina jazyků na Balkánu. Albánce velice potěšíte, když se pár slovíček, jako pozdravy, poděkování apod., naučíte. Získáte si tím jejich upřímnou náklonost a vděčnost.
    Druhý nejpoužívanější jazyk je italština. Je to hlavně tím, že téměř v každé albánské rodině někdo pracuje nebo pracoval v Itálii.



  9. Nejoblíbenějším značkou vozů je zde Mercedes.
    Při svém 4 měsíčním pracovním pobytu v Albánii jsem zjistila dva příběhy, které se tradují, proč to tak je. Jeden z nich je, že tato značka je silný vůz, protože byl jeden z mála, který vyjel jejikch náročné horské  terény. Tyto rasy jsou náročné dodnes. Autopůjčovny vám často nepůjčí auto na výjezdy do hor, protože , tam jsou často jen šterkové cesty. Doporučuji tedy zajistit si místního průvodce s jeepy a vyjet si to takto. Zážitky s výhledy na horská jezera a vrcholky i horské průsmyky jsou neopakovatelné.
    Druhý příběh je, že je to nejoblíbenější proto, že s ním jezdil diktátor Hoxha. Tedy se to považuje za auto vyššího statusu jako "vládní vůz". I když dnes tam už uvidíte i jiné "lukrativní" značky, které si hledají své příznivce převážně v mladší generaci.

    Albánci si svá auta velice hýčkají, velice hojně u cest naleznete malé myčky aut, soukromá stanoviště. Některé vypadají i jako boudy před rozpadnutím. Kdo je cizinec se v Albánii takto velice snadno pozná, protože ten jezdí ve špinavém autě :D

  10. Plánované velké mezinárodní projekty, např. Dubaj Marina
    Albánie se poslední roky snaží si získat své místo jako luxusnější destinace. Nejen tím, že zacílila velkou měrou na turismus, což se zobrazuje rok co rok v neskutečné rychlosti výstavby nejenom infrastruktury. Jsou schopni si za rok vystavět dálnici. Chystají se tam velké investice ze Saudské Arábie, stavební projekt Dubaj Marina. Plánuje se u tohoto velmi známého přístavního město přesun jeho průmyslového přístaviště a vystavění luxusnějšího přístaviště pro soukromé lodě, jak jsme mohli vidět v této zemi.  Dále se zde plánuje vystavění už tentorok nového letiště na jihu, v blízkosti turisticky oblíbených přístavním měst tam.


    Albánie nabízí mnoho přírodních krás. Je lákavá hlavně tím, že je ještě neokoukaná a mnoho z těchto krás je ještě zachováno
    v téměř plné své kráse.

    Ještě zmíním, že za projetí stojí tato města:
    - Tirana, hlavní město, kde si projdete trasu z totalitní doby, včetně bunkru diktátora,
    - zmíněné malé městečko Kruja s pevností a muzeem, kde si projdete i tradiční bazar,
    - vnitrozemské město Berat, z úvodní fotky, město 1 000 oken, které nabízí krásné výhledy z pevnosti na řeku, která oddělovala starobylou křesťanksou a osmanskou část,
    - města na jihu jako Vlora nebo Sarande, která vám na rozdíl od severního pobřeží nabízí oblázkové pláže.

    Pokud se rozhodnete tuto zemi navštívit, ráda poradím, doporučím zajímavá místa nebo navedu :)

    Ochotně připravím i plán cesty pro jednotlivce i skupinky, doporučím ubytování i místní průvodce v různých městech a místech.

    Užívejte si nových cest

    Andrea Sofie
    průvodce a delegátka
Zpět do obchodu